RECENZE: Boj

07.08.2017

   Dnes se Pilou Asbæk u většiny z nás zapsal jako nevypočitatelný mořeplavec Euron Greyjoy ve Hře o trůny. Někteří z Vás ho mohli zaregistrovat v Ghost in the Shell nebo Lucy, kde si zahrál po boku Scarlett Johansson. V dánském filmu Boj (v originále Krigen) hraje Asbæk vojáka z povolání na misi v Afghánistánu a nám je servírována kombinace válečného, sociálního a soudního dramatu.

   Příběh boje nás zavede očima velitele dánské vojenské jednotky Clause Pedersena (Asbæk) do současného Afghánistánu, kde vede průzkumnou jednotku, která má za účel chránit tamější civilisty. V mezičase tří misí, kterých se staneme svědky se seznámíme s Clausovou milující manželkou Marií (Tuva Novak), se kterou má Claus dva syny a dceru a která se doma snaží vést domácnost a vychovávat tři děti, což pro ni hlavně díky staršímu ze synů Juliusovi není také žádná procházka růžovou zahradou. 

   Při Clausově poslední misi se dostane jeho jednotka pod palbu nepřítele a pod vlivem okolností udělá rozhodnutí, které je později nejen zpochybněno, ale dostaneho ho až před válečný soud. My pak po zbytek filmu sledujeme soudní drama, kde se Clausovým hlavním nepřítelem stávají výčitky svědomí, proti kterým stojí čest a smysl pro rodinu.

     Boj je po Únosu a R už třetí spoluprací režiséra Tobiase Lindholma s Asbækem, pro mě to byl ale první film, kde jsem mohl vidět plody této spolupráce a minimálně zbylé dva si jistě v dohledné době doženu. Film je natočen hezkou dokumentární formou bez přidaného patosu a divákovi se snaží prodat hlavně psychický boj hlavního hrdiny. To díky velmi povedenému castingu, kde jsou rušivými elementy pouze ty nejmenší děti (to ale člověk dokáže odpustit, protože si dovedu představit, kolik kvalitních dětských herců ve věku 5-8 let v Dánsku aktuálně asi je) funguje na jedničku a my jsme zabaveni více než slušným filmovým řemeslem v Afghánistánu v první, tak i v Dánsku v druhé polovině filmu.

   Zajímavé filmy ze soudního prostředí mě vždycky bavili a pokud jste na tom stejně a filmy jako Ve jménu otce, Čas zabíjet nebo Pár správných chlapů máte rádi, tak Boji dejte rozhodně šanci. Na večer zabaví, donutí k zamyšlení a rozhodně dokáže i zanechat i stopu, při které si na film jistě později vzpomenete a jen tak nevyšumí do prázdna.  

   Díky svému tématu a zpracování Boj můžu doporučit téměř každému, protože si v něm většina najde to něco svého a díky ne přemrštěné 110 minut se nebudete nudit. Člověk ale musí taky přemýšlet, jaká zhůvěřilost by se z podobného tématu stala v rukou velké americké produkce a proto buďme rádi, že v evropských zemích jsou tato témata zpracována lidsky a hodněkrát i nadmíru kvalitně. Boj mezi takovéto kousky rozhodně patří.

9/10