RECENZE: Uteč

30.04.2017

   Téměř po půl roce se do tuzemských kin dostala hororová novinka Uteč. Neskutečný kasovní úspěch v zámoří a spokojené reakce kritiků i diváků dávali dopředu tušit, že by nás měla čekat kvalitní podívaná, která se zabývá stále aktuálním rasovým tématem. Má Uteč ale co říci čekému divákovi?

   První, co je k horou Uteč třeba říci, že čím méně víte před jeho shlédnutím, tím lepší filmový zážitek Vás potká. Zcela záměrně jsem se vyhýbal všem ukázkám (až na jednu, kterou jsem viděl v kině a opravdu jsem se ji snažil nevěnovat příliš pozornost) a totéž opravdu radím i Vám. V této recenzi se jakýmkoli spoilerům budu vyhýbat a nebutu se proto ani nijak dlouze rozepisovat, abyste měli zážitek podobný jako jsem měl já. A ten můj byl opravdu intenzivní.

   Uteč není klasickým hororem a neuvidíte v něm tratoliště krve nebo lekačky. Tady se sází na budování atmosféry a její následné využití, a to se filmu daří výborně. FIlm má totiž velmi příjemnou stopáž (zhruba 100 minut), kdy se v první polovině rozhodně nikam nespěchá a nám jsou představeny hlavní postavy filmu. Všechno co se děje má opravdu hutnou atmosféru a jelikož příběh sledujeme očima hlavního protagonisty, sami vidíme, že něco je opravdu hodně v nepořádku a tvůrcům je tak záhodno sednout na lep a nechat se příběhem zavést do druhé poloviny filmu.

   Druhá polovina filmu totiž v jednom okamžiku přejde do ofenzívy a diváka na větší část přiková k sedačce. Děje se toho najednou opravdu hodně a vše, co se dělo v první polovině filmu je divákovi postupně vysvětlováno. Tady bych měl jednu malou výtku právě k odpovědím, které nám jsou v druhé polovině dávkovány. Myslím, že opravdu nebylo nutné některé slovní vysvětlování (které je tu podáno také velice chytře a ne jako ve většině filmů: "teď ti všechno vyklopím a pak tě zabiju") doplňovat flashbacky toho, co jsme viděli zhruba před půl hodinou.

   Uteč je tak jednak hororem, který dokáže zejmená v druhé půlce usadit, zároveň je to sociální drama, které chce reflektovat bariéry a předsudky mezi lidmi různých barev pleti (a dělá to způsobem velmi originálním), je to mysteriózní thriller, kde se hraje s hlavním hrdinou i divákem velmi nepříjemná hra a v neposlední řadě tu jsou i prvky komedie (ano je to tak). A věřte mi, že ty krátké komediální výstupy v podání jedné postavy, budete rádi, a to především momentech, kdy budete opravdu zdeptáni vším, co se ve filmu děje.

  Ve výsledku je nám pak servírovánvelmi zdařilý mix všech těchto žánrů, který je podpořen dobrými a především neokoukanými herci a vše je vedenou jistou rukou režiséra a podtrženo výborným hudebním doprovodem (ať už se jedná o výběr písniček nebo o instrumentální podtržení atmosféry). Přes všechnu chválu to ale není zcela bezchybné dílo a já bych kupříkladu byl ve finále i rád, kdyby se stopáž natáhla alespoň o pět minut a byly nám ukázány následky toho, co se v závěru filmu odehraje, protože to mohlo být také hodně zajímavé. Jedná se však o nadprůměrný film i horor a originalita se v dnešní sequelovo-prequelovo-rebootovací době cení.

P.S.: Trailer na film dávám pod každou recenzi, v tomto případě ale doporučuji se na něj opravdu nedívat.

8/10