RECENZE: Black Panther

19.02.2018

   Po dlouhé době k Čerstvým dojmům připojím i recenzi. První důvod je, že si do videa opravdu nevešlo všechno, co jsem chtěl říct a druhý, že jsem na Pantherovi byl v kině ještě jednou tentokrát v IMAXu. Black Panther nyní doslova vládne ve světových kinech, tak se neváhejte začíst do důvodů, proč byste nejnovější marvelovku neměli vynechat ani Vy.  

   Prince T'Challu jsme poprvé potkali ve třetím Captainu Americovi s podtitulem Občanská válka (13. film v MCU) a i když sólovka Black Panthera (18. film v MCU) jistě obstojí i jako samostatný film, je dobré události z Občanské války znát nebo o nich mít alespoň povědomí. Pokud jste každopádně z jakéhokoli důvodu Občanskou válku neviděli nebo se na Black Panthera chystáte vzít někoho, kdo ji neviděl, nebude to mít pro pochopení příběhu žádný dopad, protože se dočkáme i několika flashbacků, které ty nejzásadnější momenty připomenou.

   Ve vizuálně velmi povedeném úvodu nám je stručně představena historie Wakandy, která je pro celý film velmi důležitá, protože její tradice sehrají v příběhu velmi důležitou roli, a také původ a představení největšího klenotu této země, a tím je vibranium. Vibranium je všestranný kov, který ve Wakandě využívají opravdu ke všemu a díky němu jsou technologicky opravdu hodně na výši (mimochodem štít Captaina Americy je právě z vibrania). 

   Po tomto úvodu už na sebě další události nenechají nijak čekat a my tak máme možnost sledovat velmi svižný vývoj, kde není prostor pro nudu a kde až na jeden výlet do Jižní Korey a jeden výlet do Londýna víceméně neopustíme Wakandu, ze které jsme doposud viděli jen jediný malý kousek v potitulkové scéně v občanské válce. A věřte mi, že je opravdu na co se dívat a Wakanda dá co se kmenových scén nejednou vzpomenout na Cameronova Avatara.  

   Ještě v první polovině se dočkáme T'Challovi korunovace, která pro mě po druhém shlédnutí zůstává jako jeden z těch největších highlightů celého filmu, který jsem si užil naprosto dokonale. Vůbec kombinace hi-tech a původního afrického folklóru je něco, co si troufnu říct, jsme doposud neviděli a opravdu krásně se na to kouká. Navíc je to doprovázeno vždy naprosto stylovou hudbou, která mísí prvky afrického folklóru,  hip-hopu a místy samozřejmě i klasického filmového soundtracku, jak se ve velkých blockbusterech sluší a patří.