RECENZE: Designated Survivor

   Kiefer Sutherland se v jednom z největších televizních překvapení uplynulé sezóny stává po teroristickém útoku prezidentem USA a má plné ruce práce, aby dokázal, že je této pozice hoden.

   Designated Survivor měl celkem problematický průběh první série a po vystřídání několika showrunnerů nakonec skončil na Netflixu, kerý se ho ujal. Z původních 13 epizod se stala plnohodnotná řada o jednadvaceti dílech s aktuálním oficiálním oznámením, že druhé řady se dočkáme letos na podzim. Uvidíme co nás příští napodzim čeká, každopádně první řada nám nabídla velmi povedený mix politického dramatu a špionážního thrilleru.

   Seriál nám na začátku představí ministra pro místní rozvoj Thomase Kirkmana (Kiefer Sutherland), který byl určen jako tzv. Určený přeživší (odtud název seriálu) a během zasedání vlády v  Kapitolu se nachází v utajeném úkrytu a v případě, že by byl spáchán teroristický útok a celá vláda USA zahynula se určený přeživší stává prezidentem.

   Hned v úvodní epizodě samozřejmě k takovému útoku dojde a Kirkman se prezidentem skutečně stane. Prezidentem, který nebyl zvolen a na prezidentství nikdy neměl ambice. Samozřejmě celý příběh není pouze o Kirkmanovi. Máme tu agentku FBI Hannah Wellsovou, která se snaží rozplést složitou síť spiknutí, která zahaluje teroristický útok, členy prezidentova štábu, kteří jsou překvapivě mladí, ale všichni z nich mají minimálně jednou za řadu svůj highlight, kde ukáží, že jsou to opravdu lidé na svém místě (tady bych určtě vypíchl Kala "Kumara" Penna jako tiskového mluvčího, který ve skutečnosti strávil několik let jako poradce v Bílém domě). Za zmínku určitě stojí i herečka Virginia Mardsen, jako mluvčí republikánů Kimble Hookstraten a Natascha McElhone, kterou si budete pravděpodobně pamatovat jako manželku Hanka Moodyho z Californication.

   Postavy jsou výborně zahrané a mají takový vývoj, že i když Vám na začátku nebude někdo úplně sympatický, tak ke konci série na tyto křivdy ze začátku zapomenete (za mě Aaron Shore). Herecky se tu nebude koukat po nějakých cenách a ambice po Zlatých glóbech nesjou asi ani pro seriál jako takový a rozhodně se nejedná o bezchybnou záležitost. Na druhou stranu až na pár dílů (dva až tři díly) v první polovině řady se v každém díle odehraje nějaký zvrat a postavy se chovají vcelku uvěřitelně. To je hlavně znát na samotném Kirkmanovi, který se z dobráckého ňoumy musí přetransformovat na prezidenta, který musí činit ta nejtěžší rozhodnutí.

   Pochvalu zaslouží i pohué naznačení osobní rodinné linky, kde je vše bokem během pár dílů vyřešeno a nemá to na politický vývoj nijak zásadní vliv. Tady to tvůrcům mohlo snadno "ujet", naštěstí se ale primárně věnují politikaření s Kirkmanem a akci a špionáži s Wellsovou a obě tyto dějové linky jsou opravdu hodně napínavé.

   Kromě Kiefra Sutherlanda je zde opravdu hodně styčných bodů se seriálem 24 hodin a to především v té "spiklenecké" rovině, kde roli Jacka Bauera přebrala zvláštní agentka Wellsová, kdy sám se Jack Bauer usídlil v oválné pracovně. To už samozřejmě berte s nadsázkou, protože Jack Bauer a Tom Kirkman jsou dva rozdílné charaktery. Já však tyto podobnosti musím jen ocenit a hodnocení devítkou po první řadě jistě zpátky nevezmu. Bavil jsem u toho moc, na druhou řadu se těším (i když jisté rozpaky tu jsou, protože si nejsem jist, jestli se povede rozehrát tak dobrá hra jako v řadě první) a jediné, co bych vytkl je občasná přemíra patosu, která byla pravděpodobně nutným zlem, ale pro příště by ji chtělo malinko lépe kočírovat.

9/10