RECENZE: Power Rangers: Strážci vesmíru
Mezi další remaky a znovuoživené dětské "klasiky" se letos zařadili Strážci vesmíru. U nás je v kinech uvedli pouze s dabingem, takže jsem si počkal až je budu moci shlédnout hezky v originále. Otázka je jasná - Má cenu s novými Strážci vesmíru vůbec trávit ty dvě hodiny?
Určitě se mezi Vámi najdou tací, kteří se před dvaceti lety dívali na SuperMax a dalo by se říct, že tuhle barevnou partu s jejich dinosauřími zordy sledovali. Někteří jste možná viděli i celovečerní film se stejnými herci z roku 1997. Co jste ale možná nevěděli je, že seriálových verzí Power Rangers je nespočet. A to jako že opravdu nespočet. Hasiči, policajti, ninjové.. cokoli Vás napadne a dáte k tomu Power Rangers, tak je to pravděpodobně existující seriál.
Pojďme ale zpět k letošní celovečerní verzi. Kromě rebootu se dočkáme v úvodu jednoho velmi vzdáleného flashbacku, který dá tušit, že tu tvůrci mají zájem vybudovat tu poněkud hlubší mytologii o zápolení mezi Zordonem (Bryan Cranston) a Ritou (Elizabeth Banks).
Po krátkém úvodu v minulosti se přesuneme do současnosti, kde nám jsou postupně představeni všichni noví Rangeři a zdá se, že vše je na vcelku dobré cestě, protože celá první část filmu funguje jasně nejlépe z celého filmu, což je škoda, protože minimálně ambice tu byly. Takže co se povedlo? Určitě casting. Sice ne na sto procent, ale čtyři z pěti Rangerů jsou celkem sympatičtí a backup jim dělá hlava Bryana Cranstona. Bohužel, co se nepovedlo, je Rita v podání Elizabeth Banks. Ta se sice snaží si svojí záporačku užít, ale tatam je sympatická Miri a tady její přehrávání už ani nebalancuje na hranici trapnosti, ale je za ní.
Kadopádně jak jsem psal, v úvodu film celkem funguje a než se na scéně objeví čarodějka Rita, tak sledujeme sympatické postavy, které dokáží zabavit a už barevné pomrkávání v úvodu (červená, modrá, žlutá, růžová a černá) mi přišlo jako celkem chytře zakomponované. Bohužel tam zase klady končí. V momentě, kdy se film přesune do akce a efektů, tak to celé působí hrozně lacině a vůbec ne jako náhrada Transformers, kterou chtěli Power Rangers být. Především za to může absence jakéhokoli nadhledu. Celé se to bere dost vážně a tvůrci do nás chtějí nacpat osudovost místo humoru a to zkrátka ve filmu, kde pět teenagerů řídí obří robotické dinosaury nemůže fungovat. Režisér Dean Israelite zkrátka není Michael Bay, i když by jím chtěl moc být a když dojde na akci, tak je to bohužel trystně znát.
Uznám, že když v závěru došlo na Megazord, tak sem se na pár sekund vrátil do těch let, kdy mě původní seriál bavil a při hození žlutého Camara se slovy "sorry Bumblebee" sem se taky pousmál, ale zázrak se tu jinak opravdu nekoná a kdo film viděl ve 3D, tak ho upřímně lituju, protože až na pár očividných záběrů Ritiny hole tam pro 3D nebylo téměř nic a celé to má takový omšelý look a nevýrazné barvy, že se na to ani moc hezky nekouká.
Ve výsledku jsme dostali další zbytečné oživení staré značky, které vlastně nikdo nechtěl a mohlo jen mile překvatpit, což se bohužel nestalo. O pokračování si Power Rangers na konci doslova říkají, otázkou ale je, jestli se ho někdy dočkáme. Já bych se na tohle vykašlal a rozhodně bych radši viděl třeba dalšího Artuše.
5/10