RECENZE: Strážci Galaxie Vol. 2
Po třech letech se vrací pravděpodobně nejoblíbenější marvelovská parta a v momentě, kdy Baby Groot zapne repráky v úvodní scéně a začne trsat v rytmu osmdesátkovýho rock n' rollu, zatímco zbytek party se rve s obří chapadlovitou bestií, každému fanouškovi musí dojít, že tyhle paka vážně postrádal.
Z nočních Čerstvých dojmů jste mohli pochopit, že v pořadí již patnáctá celovečerní Marvelovka (v rámci MCU) se mi opět líbila. Je pro mě asi těžké filmy z MCU hodnotit s nějakým střízlivým nadhledem (i když po pár tříhvězdičkových hodnoceních jsem taky šáhnul a pět jsem rozhodně většině také nedal) a může za to hlavně provázanost a zábavost (humor, který mi hodně sedl). No a jelikož sem i v dojmech zmínil negativa, tak se pojďme podívat první na ně a potom budu chválit.
První, co jistě hodně lidí "pobouří" bude absenence nějakého nosnějšího příběhu. Tady jsme totiž opravdu vrženi víceméně doprostřed dění, je nám představena rasa Suverénů, kteří budou mít pravděpodobně větší význam v dalším pokračování (o tom později) a po úvodních peripetiích se vydáváme na cestu, kde se všechno děje tak nějak náhodou a teprve ve třech čtvrninách filmu se dozvíme, o co vlastně v celém filmu vůbec jde a že se opravdu bude hrát o osud celé galaxie tak, aby celá banda dostála svému jménu.
Druhý je potom občasné tlačení a pilu ve smyslu být vtipný za každou cenu. To je vidět během jedné scény s Rocketem, která se opravdu hodně natahuje a ždíme se až na dřeň, ve finále to dobře dopadlo a ten smích ze mě nakonec dostali, ale bylo to hodně rozpačité.
To jsou ale jediné dvě výtky které mě napadjí. A i ty zachraňuje samotná podstata celého filmu a tou jsou (jak jinak) samotné postavy. Pokud se Vám postavy v jedničce líbili, ve dvojce je budete milovat. Staří známí jsou pořád stejní s výjimkou Groota, který místo kolohnáta z jedničky zůstal v podobě výhonku juniora aka Baby Groota a věřte mi, že je vážně k sežrání. Tvůrci si jsou jeho roztomilosti řádně vědomi a během celého filmu nám je podávána v přiměřeném množství, takže se nezvládne nikomu zajíst. A kromě starých známých přibývají i nové postavy: Ego - živoucí planeta, který je zároveň Peterovým otcem a hraje ho Kurt Russel. Dalšími přírůstky jsou Mantis (mimozemšťanka, která dokáže
Příběhově se pak rozdělí na menší skupiny, kde bylo zásadní najít ten správný mix, rozdělení sil, a také aby pak fungovala chemie mezi dvojicemi, popřípadě trojicemi. A to se podle mě povedlo také výborně. Chemie mezi dvojicemi Peter - Ego, Gamora - Nebula, Rocket - Yondu, Drax - Mantis a Baby Groot - kdokoli je vážně super. Skoro každý charakter se svým způsobem vyvine a poodhalí něco ze své minulosti, čím je nám vysvětleno, proč jsou vlastně takoví, jací jsou.
Strážci Galaxie vol. 2 nám tak nabízejí opravdu velkou porci zábavy v podání postav, které si opravdu zamilujete. Celé to působí dost uvolněně, a to dokazují i různá propagační videa a angažovanost jedotlivých herců na sociálních médiích (Chris Pratt si teď svoje období na výsluní užívá opravdu moc - a nutno říct, že zaslouženě). Budete se smát, kdy se máte smát, budete dojatí, když máte být dojatí a nad Baby Grootem budete v jednom kuse dělat "aaawww". Dvojka nezůstává nic dlužna svému předchůdci a i když nepřekračuje jeho stín, tak v něm rozhodně nezůstává.
9/10