RECENZE: The Cloverfield Paradox

05.02.2018

   V roce 2008 zaútočilo na New York neznámé Monstrum, o celých osm let později se Mary Elizabeth Winstead snažila uprchnout psychopatickému Johnu Goodmanovi v Ulici Cloverfield 10 a letos se podíváme na pokus o záchranu lidstva před vyčerpáním zdrojů v The Cloverfield Paradox. Tyto zdánlivě nesouvisející události tvoří v širším rámu jeden celek a spojuje je označení Cloverfield (První film Monstrum se v originále jmenuje Cloverfield).

   O tom, že je film ve vývoji se vědělo nějakou dobu a my jsme do včerejška neměli nejmenší tušení, kdy se The Cloverfield Paradoxu dočkáme. O to větší překvapení nás včera potkalo. Že se na Super Bowlu každoročně dočkáme několika zajímavých trailerů všichni dávno víme. Letošek samozřejmě nebyl výjimkou, ale Netflix spolus produkční společností J.J.Abramse si pro nás přichystaly velké překvapení - nejen, že uvolnili první (!) ukázku k dalšímu příspěvku do "Cloverfield ságy", ale zároveň ho na Netflixu zpřístupnili. Bohužel to a fakt, že se film odehrává ve stejném univerzu, jsou ty dvě nejzajímavější věci na celém filmu.

   V The Cloverfield Paradox sledujeme dění na vesmírné stanici, kde se tým vědců snaží zachránit Zemi před vyčerpáním zdrojů na Zemi vytvořením "zásobárny" energie, která by mohla lidstvu pomoci a odvrátit tak nevyhnutelné katastrofy. Během jednoho pokusu se však stanici stanice ocitne mimo dosah Země a to zdaleka není jediný problém mezinárodní posádky, se kterým se bude muset potýkat.

   Máte-li nakoukáno zejména Ulici Cloverfield 10, všimnete si několika odkazů na film a samozřejmě i několika na původní Monstrum z roku 2008. Překvapivě se totiž veškeré dění filmu neodehrává pouze na stanici, ale v pár útržcích navštívíme i Zemi, kde situace také není nikterak růžová.

   Pokud nám pak trailer slíbil kombinaci loňského Života a Interstellaru, tak blíže má spíš k Sunshine a Horizontu události.. A ani jednomu z předešle jmenovaných (včetně dvou Cloverfield předchůdců) novinka Cloverfield Paradox nesahá ani po kotníky. Hodina a čtyřicet minut se místy vleče až nesnesitelně, jindy sympatičtí herci (Brühl, Zhang, O'Dowd) jsou zde spíš otravní a zbytek posádky Vám bude zkrátka jedno. 

   K čemu potom je, že se tu hraje o osud lidstva, když to film podává přes hodně nezajímavé dění, které se vlastně nikdo neobtěžuje ani nějak důsledněji vysvětlit (prostě Chaos a Ian Malcolm by měl jistě radost). A ještě sledujeme postavy, které nám jsou vlastně úplně jedno a když dojde v závěru i na otřepané klišé "musím to udělat manuálně", bude to všem ukradené a s výjimkou jedné další postavy to vlastně ani nikoho nezajímá. Pokud jste viděli Ulici budete jistě čekat i na samotný závěr, který potvrdí, že se Paradox skutečně odehrává ve stejném univerzu. To se potvrdí během dvou sekund a šmitec.  

   The Cloverfield Paradox tak nemůžu doporučit vlastně nikomu. Rozběhlý příběh z předchozích částí se nijak nerozvíjí (dobře jedna výjimka tam je - možné vysvětlení, odkud se monstra berou, ale ani to není nijak potvrzené), dění na vesmírné stanici je jak z nějakého slabšího dílu Krajních mezí a co se týče hororu a napětí, tak kde nic tu nic. Pokud Vás tedy trailer nalákal, přesto klidně se Paradoxu vyhněte obloukem a místo toho si dejte Boylovo Sunshine, které já osobně považuji stále za jeden z nejlepších sci-fi filmů v novém miléniu.

40%

TT