RECENZE: To

08.09.2017

   Po Uteč a pokračování Annabelle nás letos potkalo další velmi příjemné hororové překvapení. Kniha Stephena Kinga se letos dočkala oprášení a pokud snesete u filmu trochu toho strachu, tak byste u Toho rozhodně měli být.

   Stejně jako v knize a v původním televizním filmu se v letošní verzi podíváme do Main, konkrétně městečka Derry. Od knihy a filmu z roku 1990 se ale posunume malinko v čase dopředu a budeme sledovat hrdiny takzvaného Losers Clubu v letech 1988 a 1989, kde se společně postaví klaunovi Pennywiseovi, který má na svědomí nejedno zmizení dítěte z tamější základní školy. 

   Jelikož se Pennywise vydává terorizovat nezletilce v Derry jednou za (přibližně) 27 let byly roky 88-89 zvoleny tvůrci ze zcela jasných důvodů: Jelikož je v plánu pokračování, kterého bysme se i díky zaslouženě skvělým ohlasům a tržním rekordům, které si To připsalo první promítací víkend, budeme tak moci sledovat druhou část hezky ze současnosti. Doufejme, že se s pokračováním tvůrci díky tomuto časovému skoku popasují, protože osmdesátková atmosféra je jeden z klíčových pilířů celého filmu, který se povedl vyobrazit na výbornou. Samozřejmě ale není jediný.

   Pro režiséra Muschiettiho je To teprve druhým celovečerním filmem. Jeho celovečerní prvotinou byl horor Mama, který sice díru do světa neudělal, ale rozhodně ho nemůžeme označit za špatný. Muschietti navíc už v Mamě ukázal, že pracovat s dětskými postavami umí výborně a to samé se týká i audiovizální stránky celého filmu. Všechny klady svého předchozího snímku tak dokázal vzít a podat ještě o něco lépe.

  Nápomocný mu byl nejen zajímavější námět a scénář, o který se postaral Cary Fukanaga (scénář k filmu Sin Nombre a režie výborné první řady Temného případu), ale také velmi povedený soundtrack (orchestriální i písničková část) a v neposlední řadě casting, u kterého se nešláplo vedle ani v jednom případě, Billa Skarsgarda jako Pennywise nevyjímaje.

   Když je řeč o titulním klaunovi, tak je zde potřeba pochválit i celou kampaň a především ukázky, kde se Pennywise prezentuje pouze jako děsivý nemluva, což není tak úplně pravda a je moc dobře, že většinu jeho scén si nechali až do samotného filmu, protože se samozřejmě jedná o ty nejvíce působivé výjevy (v hororové rovině myšleno).    

   No a pak tu jsou členové Losers clubu a další omladina, která se filmu objeví a hraje také důležitou roli. A tady nelze jinak, než mlaskat blahem nad jejich hereckými výkony, které patří k tomu nejlepšímu, co jsme mohli u dětských herců kdy vidět a sympaťáci nejen díky Finnu Wolfgardovi dají vzpomenout na neméně výbornou záležitost jménem Stranger Things (stále před sebou máme premiéru druhé řady, která přijde už za necelé dva měsíce!). A protože v To najdeme i scény odlehčené je důležité, aby chmie mezi představiteli fungovala. A ona funguje vážně znamenitě.

   Protože v Losers clubu je pouze jedna dívka, zejména pánské publikum pak docení veškeré vtípky a špičkování mezi kluky, protože je tak věrohodné a dnes již s nadhledem vtipné, jako tomu bylo, když jsme byli v jejich věku. A věřte mi, že Vám to během filmu zvládne vykouzlit nejeden úsměv na tváři a navíc budete rádi, že se budete moci čas od času pousmát, protože ve zbytku filmu Vám už tak moc do smíchu nebude.

   Nové To hledalo cestu na plátna celkem dlouho a v tomto případě je třeba zcela jasně prohlásit, že čekání se vyplatilo a i když pokračování budu vyhlížet se skepsí, protože už se nevrátí dětští herci a konec osmdesátých let vyměníme za současnost, neznamená to, že se netěším a rozhodně si do kina zajdu i na druhou, závěrečnou část.

9/10 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky