RECENZE: Tvář vody

18.02.2018

   Guillermo Del Toro patří bezesporu k těm nejosobitějším režisérům současnosti, jehož filmy často poznáte podle jediného záběru. Jeho (na 13 Oscarů nominovaná) novinka Tvář vody z jeho stylu nikterak nevybočuje a Del Toro nám tak naservíroval další pohádku pro dospělé, kde se kloubí dohromady několik žánrů, ale také nadčasová sociální témata.

   Ve Tváři vody sledujeme příběh němé uklízečky Elisy (Sally Hawkins), která žije svůj stereotypní život, ve kterém má pouze dva přátele - kolegyni Zeldu (Octavia Spencer) a postaršího homosexuálního souseda Gilese (Richard Jenkins). Z jednotvárného života ji vytrhne až příchod Richarda Stricklanda (jako obvykle vynikající Michael Shannon), který do zařízení, kde Elisa uklízí, přiveze tajemnou nádrž, jejíž obsah změní život všem zúčastněným.

   Jak jsem psal v úvodu, tak Del Torův styl je nezaměnitelný a pokud jste viděli Faunův labyrint, předloňský Purpurový vrch nebo třeba komiksového Hellboye, tak víte, co s můžete od Tváře vody zhruba očekávat. Tvář vody je filmem pro filmové fanoušky od filmového fanouška, a to je z filmu cítit od první do poslední minuty.

      13 oscarových nominací samozřejmě napovídá, že nás čeká minimálně velmi slušné filmové řemeslo. Což je samozřejmě pravda. A jelikož se tu o Oscarech bude mluvit hodně intenzivně ještě nějakou dobu, tak to také napovídá tomu, že se Tvář vody dotkne nejednoho sociálního tématu. Šedesátá léta samozřejmě nebyla jednoduchá ve spoustě ohledů a Tvář vody dá vyniknout především tématům jako postavení ženy ve společnosti, rasismus nebo homofobie. Samozřejmě všech těchto témat se dotkne zprostředkovaně přes hlavní zápletku - tedy skrz vývoj vztahu mezi Elisou a tajemným tvorem.

   Dvouhodinová stopáž dokáže zabavit natolik, že se divák nestačí nudit a díky tomu, že se víceméně pořád něco děje a vývoj událostí se i přes malá intermezza neúprosně sune kupředu, to celé celkem rychle uteče navzdory tomu, že hlavní hrdinka za celý film víceméně nepromluví. Herecky se samozřejmě díváme na velmi kvalitní podívanou, kde v hlavních ani vedlejších partech nenajdete slabší článek a Akademie to samozřejmě ocenila nominacemi ve třech hereckých kategoriích, bohužel s výjimkou pro mě perfektního Michaela Shannona

   Od Guillerma Del Tora jsme tak dostali další výborné filmové řemeslo, které kvalitami předčí jeho poslední počin Purpurový vrch a v některých kategoriích asi budu Tváři vody i držet palce. Konkurence je letos opravdu ale opravdu tvrdá a asi ve všech kategoriích, kde je Tvář vody v soutěži se Třemi billboardy, budu přeci jen novince Matina McDonagha fandit víc.

80%

TT