RECENZE: Život

27.03.2017

   Po Čerstvých dojmech ze soboty je tu recenze na sci-fi horor Život. A jak jsem již říkal v sobotu, je to překvapivě vcelku slušný film a myslím, že nový Vetřelec Ridleyho Scotta se bude muset v květnu zuby, zuby nehty snažit, aby se kvalitativně s Životem alespoň srovnal. Ale to předbíháme a Scott nás může ještě překvapit.

   Teď ale zpátky k Životu. Děj 99% celého filmu se odehrává na ISS (neplést ISIS), kde tým astronautů s napětím očekává vzorky půdy z Marsu, které mají dle získaných údajů ukázat známky života na Marsu a prostor Mezinárodní vesmírné stanice je tu vytěžen opravdu na dřeň.

   Sondu se vzorky se posádce přes úvodní lapálie podaří získat a všichni by byli asi radši, kdyby se jim to bývalo nepovedlo. Během několika časových skoků sledujeme, jak se Calvin (nově objevená mimozemská forma Života pojmenovaná žáky základní školy) vyvíjí, roste a sílí. Všem zúčastněným budete jejich chvilkový úspěch ve snažení celkem přát, i když sami víte, co je všechno asi bude čekat. Po prvních cca třiceti minutách se tak očekávaně všechno zvrtne a Calvin začne posádku ISS systematicky terorizovat a likvidovat. A protože se jedná o dosud neznámou formu života, všichni nešťastníci mají tu smůlu, že opravdu nemají sebemenší tušení, proti čemu čelí a jak se toho zbavit.

   Život sice na jednu stranu vykrádá Vetřelce a Gravitaci, ale dělá to se vší důstojností a od těchto filmů si v zásadě půjčuje to nejlepší a dává to dohromady do celkem fungujícího celku. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a protože jich není zas tolik, zvládnete je celkem poznat i jako něco víc než jen potravu, což je rozhodně fajn. Nezbavím se ale dojmu, že Reynolds se do filmu přišel zas jen pobavit a Gyllenhaal vybrečet. Z nejznámějšího hereckého ansámblu tak zbývá jen Rebecca Ferguson, která tu charakterově ztvárnila víceméně stejnou postavu, jako v Mission Impossible: Rogue Nation, ale i tady se mi líbila. Co hodně mile překvapí je chování postav, kdy se všech šest členů posádky snaží racionálně přemýšlet a dělá tak věci, které mají hlavu a patu (až na asi tři výjimky, z toho jedna byla dost fatální) a Calvinovi to opravdu nedají zadarmo.

   Nechci spoielrovat, takže Vám k tomu asi nic dalšího přidávat nebudu. Pokud máte rádji vesmírné vyvražďovačky nebo máte rádi někoho z hlavního trojlístku hereckých představitelů, tak si do kina rozhodně vyražte, Život se Vám bude jistě líbit. Těm zbylým můžu s klidným srdcem doporučit počkat a pustit si život v klidu doma zhruba někdy na podzim, až vyjde na Blu-ray.

   Ve výsledku je Život tak lehce nadprůměrnou sci-fi, která nepřekračuje stín svých předchůdců, nevyrovná se např. Boyleovu Sunshine (který já osobně považuji stále za jedno z nejlepších sci-fi posledních dvaceti let), ale žánru rozhodně nedělá žádnou ostudu.

   Mohla to ode mne být buď hodně silná šestka a nebo sedma s odřenejma ušima. Nakonec se díky povedenému závěru přikláním k tomu vyššímu.

7/10