RECENZE: Smrtelné stroje

   Produkce Petra Jacksona a velkolepé vizuální efekty a bojující mobilní města v čele s Londýnem nás měly v trailerech přesvědčit o návštěvě kina. Je ale o co stát? 

   Smrtelné stroje jsou adaptací stejnojmenné knihy od Phillipa Reeva, která vyšla i v českém překladu. Přiznám se, že knihu jsem nečetl, neměl jsem to v plánu a dohnat si tenhle knižní rest taky nehodlám. A pokud by nebylo Čamži, tak bych ani do toho kina nešel. Už trailery napovídaly celkem kvalitativní průšvih a tak jsem si snížil veškerá očekávání na minimum, aby mohly Smrtelné stroje pouze mile překvapit. A měl jsem snižovat asi ještě víc. 

   Příběhově a žánrově se jedná o postapo/fantasy/teenage romanci jejímiž hlavními protagonisty jsou Hester Shaw (Hera Hilmar), jejíž minulost postupně odkrýváme a Tom Natsworthy (Robert Sheehan), který parcuje v londýnském muzeu, kde odkrývá tajemství minulosti a zániku světa tak, jak ho známe. Před desítkami let totiž lidstvo použilo zbraň takové síly, že byla kompletně zničena zemská kůra a jediný způsob, jak teď přežívat pospolu je v mobilních městech. Nebo tak něco. 

   Ano. Nijak zvlášť mě to celé nevzalo, ale rozhodně tady nehodlám dštít síru na všechny strany a pokusím se pochválit alespoň to málo, co se na filmu povedlo. V první řadě to jsou právě efekty, které jsou opravdu velkolepé a propracované do nejmenších detailů. Když sledujete města v pohybu, vypadá to celé vážně moc krásně a je vidět, že režisér Christian Rivers má triky vážně v malíku (dělal triky pro Pány prstenů a u Hobita kromě triků měl na starosti i jeden celý štáb). Dalším pozitivem filmu je určitě i to, že se tam pořád něco děje. Ono to nemusí vyloženě bavit, ale nudit se během více jak dvouhodinové stopáže nestačíte, takže celý film celkem rychle uteče. No a tím posledním alespoň malým kladem je přerod z antipatií do sympatií u ústředního dua, kde už jim na konci budete i celkem fandit a zejména Natsworthy se z ukecaného otravy promění v celkem snesitelnou postavu. 

   Tady bohužel výčet kladů ale víceméně končí. Jak jsem psal výše to, že se pořád něco děje je na jednu stranu fajn, protože díky tomu film uteče, ale to, co se na plátně děje už je věc druhá. Příběh je naprosto předvídatelný a to, co se s postavami stane nebo jakým směrem budou směřovat, uhodnete během jejich první scény. To neplatí pouze o hlavních, ale i o vedlejších postavách. Element překvapení nebo nějaký zásadní twist tu zkrátka nenajdete. Čeho je tu pohříchu hodně, jsou filmová klišé. Pokud si během sledování jakékoli takové vybavíte, máte dost vysokou šanci, že ho dřív nebo později uvidíte i ve Smrtelných strojích a díky tomu všemu působí film jako splácanina všeho dříve viděného. Třešničkou na dortu těchto nekvalit jsou vtipy, které snad s výjimkou jednoho hned na začátku zoufale nefungují a Stroje jsou spíše směšné tam, kde to tvůrci zcela jistě nezamýšleli. 

   I když se film snažil tvářit jako dospělejší teenage dobrodružství, opak je pravdou a nejvíc si tenhle film užijí děti kolem deseti let. Pro všechny ostatní se bude jednat o zapomenutelný a místy směšný zážitek, na který si pár dní po shlédnutí ani nevzpomenou. 

40%

TT

Komentář Čamži:

Film, který se tvářil jako něco lepšího, ale ve skutečnosti je univerzální scénář typu B obalený zajímavým příběhem. Hezké zpracování a efekty jsou tu k plusu a taky to, že se neustále něco děje ale jinak je to průměrná věc, která brzo bude zapomenuta. Ani to, že se pod to podepsal Peter Jackson na tom nic nemění. Za těch 60 kč o levnou neděli to neurazilo ale ani moc nenadchlo. 55%