RECENZE: True Detective: The Hour and the Day

   Třetí řada True Detective se se svou čtvrtou epizodou The Hour and the Day dostala do své poloviny a na režisérskou sesli se poprvé za historii seriálu posadil sám tvůrce Temného případu, Nic Pizzolatto. Podařilo se i jemu udržet kvalitu předchozích díl a pousnout nás v případu souroznců Purcellových blíže k odhalení vraha? 

   Poslední objevené stopy dvojici detektivů Hays a West zavedly v roce 1980 do místní katolické církve, kde se jim postupně otevírá další cesta a potkáváme další podezřelé, kteří by mohli mít s případem něco společného. V roce 1990, kdy se rozjelo znovuotevření případu se Hays naverbovaný Westem  pouští do zkoumání videozáznamů z obchodu, kde nalezli otisky Juliet Purcellové a v roce 2015 se výpadky paměti trpící detektiv pouští do vyšetřování zrovna tak.

   V tomto díle se díky rozdělení na tři časové roviny dozvídáme detaily, které nám malinko napoví, jakým směrem se vyšetřování detektivů v minulosti bude ubírat a jaké osudy potkaly některé z postav. Ale samozřejmě nedostaneme odpovědi na všechno. Jak s případem souvisí hnědý sedan, o kterém je zmínka v  každém díle? Může být odpověď k vyřešení případu ukryta v knize, napsanou Haysovou manželkou, kterou si on sám nikdy nepřečetl? A mluví všichni celou pravdu? Prozatím si musiíme vystačit s Haysovým tvrzením, že všichni lžou a že nemůžeme věřit nikomu a ničemu.

   Ve čtvrtém díle se zdánlivě přešlapuje na místě, ale vsadím se, že v širším kontextu celé řady, bude mít tato epizoda veliký význam, což jistě potvrzuje i přítomnost Pizzolatta na režisérském křesle. Z hlediska stylu vyprávění, atmosféry a vůbec všeho, co se před kamerou děje opět nepoznáme rozdíl oproti předešlým dílům. A to je zatraceně dobře. Třetí řada Temného případu si nadále utvrzuje svoji pozici jako jeden z nejlepších současných seriálů a díky opravdu nestydatému cliffhangeru, který nám tvůrci na závěru přichystali nezbývá, než se těšit na další týden. 

90%

TT